Doppler je zpátky. Potřetí a naposledy. Po mnoha letech strávených v hlubokých opuštěných lesích si uvědomí, že má rodinu. Losa Bonga umístí do útulku pro jelení zvěř a putuje zpátky do Osla. Pevně rozhodnut vrátit se k normálnímu životu se těší na shledání s manželkou a dětmi, jenže jejich dům ve vilové čtvrti vypadá cize. Je natřený na modro a na poštovní schránce je pod jménem Dopplerovy ženy uvedeno ještě jedno jméno: Egil Hegel. Jak se zakrátko ukáže, je dotyčný krasavec a sportovec, podporuje dvě adoptované děti v Kolumbii a Bangladéši, a ke všemu vydělává přes sedmdesát tisíc měsíčně. Jak moc sympatický může člověk vůbec být? klade si zdrcený Doppler otázku. Ačkoli si původně myslel, že už dosáhl dna, jeho utrpení sotva začalo. Velké finále při hledání sebe samého na něj teprve čeká. I v závěrečném dílu volné trilogie prokazuje Erlend Loe své vypravěčské umění, a tak se můžeme opět těšit na jeho suchý humor a naprosto absurdní situace.
