Iniciace je soubor rituálů, kultů, obřadů a zkoušek, po nichž následuje zásadní změna náboženského a sociálního statusu osoby, která iniciaci podstupuje. Vstupuje do chaosu a poodstupuje rituální smrt, stává se jakousi tabulou rasou a začíná znovu, aby se z přírodního tvora mohla stát součástí duchovního života svého společenství – bytostí spojenou s bohy, předky a tím, jak se věci na „ počátku“ staly. Eliade ve svém pečlivě podloženém díle porovnává archaické iniciace v rámci různých kultur na všech kontinentech (Amerika, Austrálie, šamanismus, Indie…), zabývá se iniciací mužů i žen, rolí tajných společností, válečnickými rity i iniciací v rámci velkých náboženství, zejména křesťanství. Ve všech iniciacích potvrzuje podobnou posvátnou zkušenost – zážitek nerozlučného pouta mezi lidmi a světem bohů, duchů, zvířat, předků a přírody. Mircea Eliade (1907–1986) byl jeden z nejslavnějších světových religionistů a spisovatel rumunského původu. Narodil se v Bukurešti a v letech 1929–1931 žil v Indii a připravoval se na doktorát na téma jóga. Poté vyučoval filozofii na Univerzitě v Bukurešti a působil v diplomatických službách. V roce 1945 definitivně odchází do Francie a vyučuje na Sorbonně a od roku 1956 žije ve Spojených státech, kde vede katedru dějin náboženství na Chicagské univerzitě. Eliade je ceněn pro svůj důraz na posvátno jako jednu z modalit bytí a pro spisy o šamanismu, józe, kosmologických mýtech apod.
